Přísudek – nerozvitý, rozvitý a několikanásobný
I hodně dlouhá věta může obsahovat nerozvitý přísudek. Třeba „Náš starý dobrý kamarád Franta Novák z vedlejší vesnice jménem Lhota pod Přeloučí v okrese Pardubice zakašlal.“ No není to legrace?
- Přísudek ve větě označuje, co podmět dělá nebo co se s ním děje.
- Ptáme se na něj otázkami CO DĚLÁ? CO DĚLALI? CO BUDE DĚLAT? …
- Ve větě ho značíme podtržením vlnovkou.
- Přísudkem bývá sloveso.
Jaké jsou druhy PŘÍSUDKU:
Přísudek nerozvitý:
- Naše paní učitelka čte.
- Přísudková část věty obsahuje jen přísudek. Víme jen, o jakou jde činnost, ale neznáme žádné podrobnosti.
- Simona s Martinou kreslí.
Přísudek rozvitý:
- Naše paní učitelka ráda čte knihy o přírodě.
- Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI.
- Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol. Povídáme si s Bárou.
Přísudek několikanásobný:
- Naše paní učitelka čte knihy a vypráví o nich ve škole.
- Několikanásobný přísudek udává více činností, které podmět dělá. Tyto činnosti jsou v rovnováze, žádná z nich není důležitější.
- Slepice běhaly po dvoře a kdákaly. Rodiče se domluvili, zvedli se a odešli.
Další příklady PŘÍSUDKU ve větě:
- Náš tatínek dobře řídí.
- Jeníček a Mařenka zabloudili v lese.
- Sousedovic kočka se ztratila.
- Nalijeme si vína.
- A to jsi řídil celou firmu sám?
- Zabloudili jsme v lese.
- Včera večer jsem se ztratil v nákupním centru.
- Určovali jsme druhy podmětu. [ my ]
- Na východě se pomalu začaly objevovat první paprsky.