Tak jako se naše kostra skládá z jednotlivých kostí a pomáhá tak udržet stavbu těla, tak se z jednotlivých částí skládají i slova. Pojďme prozkoumat, jak poznáme jejich kořen, co je předpona a přípona a k čemu se nám to může hodit.

Co nechala ségra v káře? Jede Cófal z Holomóca do Létovle? Zabrala mu zubatá? Jsou spisovně policajti, policisti nebo policisté? A čumite na to jak ščur do ryny? Tak si to pojďme rozebrat…

To psisko mi nesmí na oči! Ty můj pejsánku. Hafan je to! Čokl! Nemluv tak, je to pes. Aneb jak do slov vstupují emoce. A mění neutrální slova na ta lichotná a hanlivá.

Houba na tabuli voněla po houbách. Lístek na tramvaj spadl mezi lístky lípy. A vykulené oko spatřilo oko na silonkách. Ještě, že nemáme jazyk jen v botě a můžeme si to všechno vysvětlit.