Přídavná jména II.- vzory, skloňování a stupňování

Tvrdá, měkká a přivlastňovací. Milý i milí, milá a milé, ale jen cizí. Cizí, cizejší a nejcizejší. Dobrý, lepší a nejlepší. Tekoucí, více tekoucí a nejvíce tekoucí. Jak se v tom vyznat?

Skloňování přídavných jmen

Rozlišujeme 3 druhy přídavných jmen – tvrdá, měkká a přivlastňovací. Každý druh má také své vzory.

TVRDÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor MLADÝ

• v různých rodech mají různé koncovky -ý, -á, -é, -í
• TEN mladÝ muž, TA mladÁ žena, TO mladÉ dítě
• př: lakomý muž, lakomá žena, lakomé dítě
  (předvídavý, drzý, celý, dobrý, veselý, bosý, modrý…)
• v 1. pádě množného čísla píšeme ve tvrdých přídavných jménech
  měkké i – podle vzoru mladý : TI mladÍ muži

MĚKKÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor JARNÍ

• v různých rodech mají koncovku -í
• TEN jarnÍ muž, TA jarnÍ žena, TO jarnÍ dítě
• př: cizí muž, cizí žena, cizí dítě
  (hadí, cizí, včelí, oslí, šicí, …)

PŘIVLASTŇOVACÍ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor OTCŮV, MATČIN

• ptáme se na ně zájmenem ČÍ?

• od podstatných jmen rodu mužského životného, která označují osoby, je tvoříme
  příponou -ův, -ova, -ovo
• př: Karlův, bratrův, Petrova, učitelova, Ondrovo, kuchařovo
• od podstatných jmen rodu ženského, která označují osoby, je tvoříme
  příponou -in, -ina, -ino
• př: Petřin, tetin, Lenčina, doktorčina, Radčino, sousedčino

---

-OVY a -OVI

Petrovy i Petrovi. Jen záleží na tom, v jakém spojení toto slovo použijete. Pokud mluvíme o něčem, co je PETRA, jsou nejjednodušší pomůckou pro určení y/i u přivlastňovacích podstatných jmen ukazovací zájmena TY a TI. Pomůžou nám rychle rozlišit, kam které y/i patří.

PetrovY jsou (ty) knihy,(ty) dcery,(ty) věci,(ty) boty,…
PetrovI jsou (ti) psi,(ti) bratři,(ti) synové,(ti) sousedi, …

Pokud mluvíme o PETROVI, řídíme se skloňováním podle vzoru podstatného jména (tedy „pán“, „pánovi“).

---

Stupňování přídavných jmen

Ve stupňování rozlišujeme 3 stupně:

1. stupeň: ZÁKLADNÍ TVAR
2. stupeň: základní tvar + přípona -EJŠÍ /-ĚJŠÍ / -ŠÍ /-Í
3. stupeň: NEJ + 2. tvar

Tenhle „vzoreček“ platí při tzv. pravidelném stupňování. Máme ale i jiné případy.

• PRAVIDELNÉ

1.stupeň	základní tvar	veselý	levný	mladý	křehký
2.stupeň	1.stupeň + -ejší, -ější, -ší, -í	veselejší	levnější	mladší	křehčí
3.stupeň	nej + 2.stupeň	nejveselejší	nejlevnější	nejmladší	nejkřehčí

• přípona -ejší: pomalý, teplý, drzý, …
• přípona -ější: studený, jemný, schopný, …
• přípona -ší: bohatý, krátký, suchý, …
• přípona -í: hebký, hezký, lehký, …
  U dvojslabičných slov zakončených na -ký tvoříme 2. st. přidáním koncovky -í, přičemž se K ze základního tvaru mění v Č
• Některá přídavná jména je možné skloňovat dvojím způsobem, např. čistý – čistší i čistější, mělký – mělčí i mělčejší.

• NEPRAVIDELNÉ (naučím se)

DLOUHÝ	DELŠÍ	NEJDELŠÍ
DOBRÝ	LEPŠÍ	NEJLEPŠÍ
ZLÝ/ŠPATNÝ	HORŠÍ	NEJHORŠÍ
MALÝ	MENŠÍ	NEJMENŠÍ
VELKÝ	VĚTŠÍ	NEJVĚTŠÍ

Přípustné jsou ale i tvary zlejší a špatnější.

Některá přídavná jména se takto stupňovat nedají. Jsou to například přídavná jména končící na -cí (kvetoucí, matoucí, zlepšovací), ale i slova kuřecí, sloní, tygří nebo letošní.

• OPISEM

U přídavných jmen končících na -cí (kvetoucí, matoucí, hasicí, …) můžeme využít spojení se slovy VÍCE a NEJVÍCE.
matoucí – více matoucí – nejvíce matoucí

Někdy je můžeme využít i u jiných přídavných jmen – více komplikované (komplikovanější) či více sečtělý (sečtělejší).

1.stupeň	2.stupeň	3.stupeň
ŽÁDOUCÍ	VÍCE ŽÁDOUCÍ	NEJVÍCE ŽÁDOUCÍ
KVETOUCÍ	VÍCE KVETOUCÍ	NEJVÍCE KVETOUCÍ