Slova spisovná a nespisovná
Co nechala ségra v káře? Jede Cófal z Holomóca do Létovle? Zabrala mu zubatá? Jsou spisovně policajti, policisti nebo policisté? A čumite na to jak ščur do ryny? Tak si to pojďme rozebrat…
Spisovná slova
Spisovná slova mají reprezentativní funkci. Představit si to můžeme tak, že je budeme spíše využívat v komunikaci s někým, koho si vážíme, ale není to náš kamarád (pan ředitel, paní učitelka, paní prodavačka, pan doktor, kamarádova maminka, cizí pán, někdo dospělý,…).
Využíváme je také v úředním prostředí, v dokumentech i v komunikaci. Spisovná slova jsou kodifikovaná. To znamená, že byla schválená a můžeme je najít například ve Slovníku spisovné češtiny nebo ve Slovníku spisovného jazyka českého.
- Sestra zapomněla v autě novou aktovku.
- Měla v ní žákovskou knížku s pětkou.
- To bude zase naštvaná a bude mě zlobit.
HOVOROVÝ JAZYK
Do spisovného jazyka patří i slova hovorová. Jsou to slova, která používáme zejména ústně v méně oficiálních situacích.
Spisovné slovo POLICISTA má schválené množné číslo POLICISTÉ. Pokud použijeme slovo POLICISTI, je to slovo hovorové (méně oficiální). Slovo POLICAJTI je slovo nespisovné.
Příklady hovorových slov.
- lítat
- můžou
- taky
- líp
- panelák
- koukat se
- polívka
- …
Nespisovná slova
Nespisovná slova jsou slova, která nebyla schválena jako spisovná.
Používáme je například v rozhovoru s kamarádem nebo v rodině mezi sebou.
- Ségra zapomněla v auťáku novou aksnu.
- Měla v ní žákajdu s bajlí.
- To bude zas nafrněná a bude mě prudit.
PROFESNÍ VÝRAZY
Do nespisovných slov řadíme i slova, která využívají různé profese jako svůj slang, tedy jazyk, kterému ostatní moc nerozumí.
- Zahrál na klacek. (klacek je v hudebním slangu klarinet)
- Tydle noty, to je zas hřbitov. (mnoho křížků v partu notového záznamu)
- Došel mi můstkáč. (můstkáč je pro elektrikáře plochý kabel)
- Podej mi akučku. (akučka je aku vrtačka neboli akumulátorový vrtací šroubovák )
- Zabral mi jen roček a jedna zubatá. (roček je rok stará ryba, zabrala mi zubatá pro rybáře znamená, že chytil štiku)
- Můj pacoš má křečáky. (pacoš je pro lékaře pacient, křečáky jsou křečové žíly)
- Měl jenom čurdu a stejně cintal. (čurda je pro herce malá role, cintat je říkat jiný text)
MÍSTNÍ NÁŘEČÍ
Místní nářečí může být legrační pro ty, kteí ho neznají. Jde o slova, která se používají na konkrétním území nebo regionu. Podívejte se, jak může znát věta Dej mouku z mlýna na vozík. v různých nářečích:
- Střední Čechy, Praha: Dej mouku ze mlejna na vozejk.
- Střední Morava, Haná, Olomoucko: Dé móku ze mléna na vozék.
- Východní Morava, Zlínsko: Daj múku ze mlýna na vozík.
- Severní Morava, Slezsko, Opavsko: Daj muku ze mlyna na vozik.
Zdroj: Stát a jazyk: Dialekty. Mluvte česky! [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné z: https://goo.gl/byMr5A
- Ju, to bilo více jako neska, to stromovi po polach.
(Ano, to bývávalo více než dnes, těch stromů na polích. – střední Čechy, Litoměřice) - Snat nemislíš, že budu se suchou hubou tadi seďít.
(Snad si nemyslíš, že tu budu sedět se suchými ústy. – západní Čechy, Domažlicko) - Pan Cófal jede z Holomóca do Létovle, abe viděl rodné domek hanáckyho obra Drásala.
(Pan Coufal jede z Olomouce do Litovle, aby se podíval na rodný dům hanáckého obra Drásala. – střední Morava, Haná) - Když peče kula, tak hópnem na šalinu a přes štatl pila s muklama a kocnama na prígl.
(Když svítí slunce, tak nastoupíme do tramvaje a jedem přes město s děvčaty a chlapci na přehradu. – jižní Morava, Brno) - Ať čumiš jak ščur do ryny, tož paru takych přykladu, jak se tu vlastně dřysta.
(Ať se hodně divíš, tak pár příkladů, jak se tu vlastně mluví. – severní Morava, Ostrava) - Hele koukej, tamhle je vopuštěná vejtahová šachta.
(Podívej se, tamhle opuštěná výtahová šachta. – střední Čechy, Praha)
Zdroj některých příkladů místního nářečí:
ADÁMKOVÁ, Jana. Mluvený projev: soubor multimediálních studijních opor [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 [cit. 2018-12-02]. ISBN 978–80–244–3265–6.