Jak na deník aneb zápisky fiktivního kluka

Reálný psát nechtěli, a tak vznikl Sebastian. Sebastian je fiktivní kluk, o kterém ve třídě píšeme fiktivní deník. Jak jsme na to šli a kus inspirace navíc…

Princip je jednoduchý. Třídní deník putuje od žáka k žákovi. Každý, kdo si deník odnáší domů, má během týdne za úkol zaplnit minimálně jednu stranu textem. (Ale taky jsme si říkali, že můžeme lepit, kreslit, komixovat…) Každý pátek věnujeme chvíli tomu, abychom přečetli nový zápis, debatujeme nad tím, co jsme se dozvěděli a jak by se příběh mohl vyvíjet dál. No a vybereme někoho, kdo deník ještě doma neměl. Máme pravidlo návaznosti na předchozí děj, snažíme se vyvarovat gramatickým chybám i dodržovat formu deníku.

Jak to celé začalo

Čtenářské deníky válcoval Poseroutka. Rozhodla jsem se, že společně formát deníku prozkoumáme víc a vytěžíme to, co se z něj můžeme naučit pro sebe. Máte-li chuť stáhněte si zdarma materiál i texty, které jsme k vyvozování pravidel psaní deníku použili.

Různé formáty třídního deníku

S minulou třídou jsme psali deník třídnímu maskotovi, stonožce Emilce. S fiktivní zvířecí hrdinkou to taky mělo svoje kouzlo. Není to rozhodně jediná možnost. Kreativitě se meze nekladou a dáte-li dětem prostor, jistě objevíte svou vlastní cestu. Inspiraci můžete najít i v podrobnějším článku na webu ctenarska-gramotnost.cz.

• třídní deník (každý den jeden žák za DÚ sepíše denní zápis toho, co se stalo ve třídě, listy zakládáme do portfolia, které je přístupné ostatním spolužákům i návšěvám (záleží, jak se dohodnete s žáky)
• deník maskota (vytvořte si svou příšerku, my měli stonožku Emilku, kterou jsme si v pracovních činnostech i vyrobili a vyzdobili si s ní třídu)
• deník vrstevníka (deník píše vrstevník dětí ve třídě, může to být např. fiktivní spolužák)